Putování po Broumovských a Polických stěnách

2.-3. května 2020 - cca 35km

První víkend v květnu jsem s kamarádkou Lenkou vyrazil do Broumovských a Polických stěn, bylo to takové první letošní zkušební přespání venku, po zimě a po největších zákazech způsobených pandemií Covidu-19. Tak jsme se už nemohli dočkat.
Já jsem téměř celou část trasy znal, ale "Broumovky" mě nikdy neomrzí a chtěl jsem Lence ukázat, co vše tu máme za krásy přírody. Jelikož jsme šli s přespáním, naplánoval jsem trasu tak, abychom prošli ty neznámější místa.

První den

Z Honského sedla, kde jsme nechali auto, na Honský Špičák, Laudonovy valy, Strážná hora, Hvězda, Skalní divadlo, Supí hnízdo, Ovčín - Modrý kámen, Kamenné hřiby, Zaječí rokle, Kamenná brána, Koruna, Božanovský Špičák, přespání u Pánova kříže, Bludiště - Signál, Řeřišný u Machova, Linhartova stezka - Nad Bělým, Slavný, Hruškova rokle, Suchý důl, Kovářova rokle, Hvězda, po zelené dolů, pod stěnami, pod Strážnou horou, zpět do Honského sedla.

Cesta začala velice větrně, ale jak jsme se schovali do lesa, vítr okamžitě utichl, jen mezi Honským Špičákem a Laudonovými valy, kde je to vykácené, tak zase trochu zafoukalo, ale zase se nám ukázaly první výhledy.

Honský Špičák

První pořádné stoupání začalo na Strážnou horu, kde i varuje cedulka, že je to v zimě obtížně schůdný terén, což doporučuji nebrat na lehkou váhou, opravdu to tu není žádná sranda. Skalní schody, kameny, skály, nahoru, dolů, takový typický terén pro Broumovské stěny.
Takhle to nadále pokračovalo až na Hvězdu, kde nás na chvíli čekala pěkná rovná cesta, to je samozřejmě nuda, ale zase to vynahradila barokní poutní kaple Panny Marie Sněžné, od K. I. Dientzenhofera, která je symbolem Broumovských stěn.

Chata Hvězda

Kaple Panny Marie Sněžné

Kaple Panny Marie Sněžné

Od Hvězdy jsme pokračovali klasickou cestou ke Skalnímu divadlu a na vyhlídku Supí hnízdo. Pomalu ale začaly padat první kapky a po vyhlídce na Supím hnízdě jsme už oblékali batohy do pláštěnek. Naštěstí jen malý déšť a nadcházející les nám také pomohl skrýt se před deštěm.

Skalní divadlo

Supí hnízdo

Supí hnízdo

Supí hnízdo

S blížícím se polednem, nám už pomalu vyhládlo a když jsme viděli volný přístřešek u Pánovy věže, tak jsme neváhali a hned ho obsadili. Alespoň jsme při té příležitosti mohli vyzkoušet novou lyofilizovanou (mrazem vysušenou) stravu od Adventure menu. Zkusili jsme chilli con carne a kuřecí supreme s ratatouille a oboje bylo výborné. Jen příště nebudu kupovat větší porce (600g po zalití vodou), ale bude bohatě stačit menší porce (400g).

Vaření

Adventure menu Lightweight

Nacpali jsme si pupky, provedli ochutnávku destilátů z placatek a odvalili se zpátky na cestu a to doslova, chvíli to trvalo, než jsme se dostali zpět do tempa.
Jako další zastávka nás čekala vyhlídka na Ovčíně - Modrý kámen. Zapomněl jsem zmínit, že jsem na Hvězdě, na Supím hnízdě a i zde na na Ovčíně byl na konci září a ještě jednou v polovině února, a ani jednou jsem nic z vyhlídky neviděl. Tak do třetice to už dopadlo :-)

Větvička

#peknejkluk

Vyhlídka Ovčín - Modrý kámen

Cesta u Ovčína

Selfie u Ovčína

Vyhlídka splněna, fotky nafoceny, a pokračovali jsme dále po žluté, která se napojuje na červenou směrem ke Kamenným hřibům. Tady jsme si chvíli užili, bylo to tu samé bahno a kořeny. Červená už pak v pohodě, sice párkrát nahoru a dolů, no klasika, a poslední část před Kamennými hřiby už rovina.
Abychom si moc nepískali, tak se na nás hnal další černý mrak. Tak rychle kouknout na hřiby, na vyhlídku, vytáhnout nepromokavé oblečení a honem zalézt do Zaječí rokle.

Kamenné hřiby

Vyhlídka u Kamenných hřibů na Čertovu tchýni

Zaječí rokle a cesta k Velké kupě je krásná a na začátku května je úžasně zelená, to jsme se nemohli vynadívat. Ta nikdy neomrzí.

Zaječí rokle

Zaječí rokle

Cesta k Velké kupě

Cesta k Velké kupě

Pod Velkou kupou jsme nabrali vodu, je tu krásná studánka s čistou vodou, a pokračovali do kopce ke Kamenné bráně. Návštěva brány vyšla na jedničku, zrovna tu nikdo nebyl a k tomu se udělalo krásné počasí. Tak jsme se pokochali, udělali nějaké fotky a s úsměvy na tváři zase pokračovali.

Kamenná brána

Kamenná brána

Kamenná brána

Kamenná brána

Kamenná brána

Kamenná brána

Jako další zastávka následovala moje oblíbená Koruna. Po cestě jsme ještě navštívili neoficiální vyhlídku, s výhledem na Martínkovice, to už se začalo zatahovat a jen co jsem došli na hlavní vyhlídku, tak se spustil déšť. Chvíli jsme tedy počkali pod pláštěnkou, pár metrů od vyhlídky a jen co to trochu ustalo, tak jsme naběhli na vyhlídku. No mohlo to být lepší, ale něco vidět bylo.

První vyhlídka z Koruny

Z hlavní vyhlídky

Z hlavní vyhlídky

Hlavní vyhlídka na Koruně

Po návštěvě Koruny nám bylo jasné, že už do konce dne nebudeme vymýšlet nic velkého a vezmeme to dle plánu přes Božanovský Špičák k Pánovu kříži a tam bude pro ten den konec cesty.
No abych to nebyl já, tak jsem samozřejmě popletl cestu a místo spojky ze žluté na zelenou, jsme pokračovali dále po žluté. Uvědomil jsem si to asi po půl kilometru, ale museli jsme se zpět vyškrábat do pěkného kopce, který jsme právě slezli. No nic, mohl jsem si to uvědomit ještě později. Hlavně že jsem kousek od Kamenné brány radil jedné paní, kudy na tuto odbočku :-D
Během cesty nás chytla další přeháňka, tak jsme se rychle schovali pod malou skálu s názvem "Kovadlina". Dali si sušené maso, panáka z placatky a asi 20 minut přečkali, než se déšť zmírnil. Ale vyplatilo se, jen co jsme došli na Božanovský Špičák, tak přeháňka odešla a naskytly se nám pěkné výhledy.

Kovadlina

Vyhlídka Božanovský Špičák

Neoficiální vyhlídka z Božanovského Špičáku

Neoficiální vyhlídka z Božanovského Špičáku

A už jsme se dočkali závěru dne, v altánu u Pánova kříže nikdo nebyl, tak jsme ho hned zabrali, připravili spaní a pustili se do večeře.

Pánův kříž

Bydlení

Druhý den

No moc jsme se tedy nevyspali, jak člověk není po zimě ještě zvyklý na spaní venku, pak si o půlnoci kolem nás někdo zkracoval cestu, z vesnice do vesnice, chvíli na to, kousek od nás, si někdo zkracoval noční šichtu a k tomu nějaký déšť v noci. Vstávali jsme už v 5h ráno, 3-4°C venku, mlha, mrholení, no suprové počasí. Tak jsme si udělali snídani, kafe, pobalili věci a vydali se znovu na cestu.
Po pár metrech od altánu nás čekalo Bludiště - Signál, Junácká vyhlídka, Soví hrádek. Tady to mám také moc rád, a ta ranní mlha tomu dodala takovou strašidelnost, ale i tak to bylo moc hezké. Jen škoda, že z Junácké vyhlídky nebylo nic vidět, pouze na Božanovský Špičák.

Ranní selfie

Bludiště

Junácká vyhlídka

Junácká vyhlídka

Junácká vyhlídka

Junácká vyhlídka

Bludiště

Bludiště

Bludiště

Bludiště

Bludiště

Soví hrádek

Slezli jsme dolů na rozcestí U Zabitého, kde jsem se musel převléct, už mi začalo být teplo. Dále jsme pokračovali do Řeřišného u Machova a odtamtud na Linhartovu stezku, Nad Bělým, do Slavného, Nad Slavným a do Hruškovy rokle. Stezka lesem byla moc hezká, všude takové trampské chatičky, ale už jsem moc nefotil, začínala se projevovat únava. Když jsme se vyškrábali na kopec, tak tam pěkně fučelo, jako celý víkend, strana od Police pěkně větrná. Takže zase nějaké oblékání a takhle to bylo až do Hruškovy rokle, která nám poskytla závětří. Hruškova rokle také není moc profláknutá a moc rád se sem vracím.

Hruškova rokle

Hruškova rokle

Po sestupu Hruškovou roklí na okraj Suchého dolu, jsme pro změnu opět zamířili do kopce, pokračující Linhartovou stezkou až do Kovářovy rokle. Kovářova rokle samozřejmě nesměla chybět v návštěvě nejznámějších míst, ale už nás slušně "dodělala". Závěr po zelené ke Hvězdě byl opravdu výživný, ještě že to byla poslední nejnáročnější část cesty.

Kovářova rokle

Kovářova rokle

Kovářova rokle

Došli jsme opět ke Hvězdě, ale tu jsme bez zastávky minuli a hned odbočili po zelené, pod Strážnou horu, spíše z kopce, občas ještě do kopce, ale už taková pohoda, asi hodina a čtvrt cesty k autu.
Sláva, vidíme auto a rychle shazujeme batohy a nasedáme. V autě jsme zjistili, že nemusíme tolik topit, jak jsme původně chtěli, trochu se nám posunul práh teplotního komfortu směrem dolů :-D

No byl to náročný výlet, také že to byl první výlet po zimě a ač se to tváří na mapě jako hřeben, tak je to neustále nahoru a dolů. Ale "Broumovky" patří k mé nejoblíbenější části na Broumovsku a nikdy mě neomrzí. Kdo tu ještě nebyl, určitě doporučuji.

Vybavení

Co se týče vybavení, kdyby o to byl zájem, tak časem něco sepíšu, co nosím s sebou. Nejhorší je právě jaro, že člověk táhne teplé oblečení na večer a na ráno v bivaku. Ale s vybavení v batohu jsem se vešel do 7kg a s jídlem a pitím (2,5l vody a jídla ještě dost zbylo), jsem byl na 11kg.

Vybavení (dole věci na sobě)

Sbaleno v batohu

---